Foto: Shutterstock
Jakmile se člověk dostane do víru, může být pro něj obtížné se z něj dostat
Vířivky vznikají při interakci rychle se pohybující vody s jinými proudy a překážkami. Když voda narazí na důstojného protivníka, začne se točit v sestupné spirále a vytvoří vír, který dokáže nasát předměty a zvířata, která jsou náhodou poblíž, píše IFLScience.
Některé víry jsou malé a mají krátkou životnost, ale jiné mohou být obrovské a poháněné konstantními proudy. Nejnebezpečnější z nich jsou známé jako vířivky. Co se ale stane s člověkem, když nebude mít to štěstí, že bude vtažen do takového víru?
Co se stane s člověkem chyceným ve vířivce?
Výzkumníci poznamenávají, že pohyb protiproudů může vtáhnout malé předměty, zvířata nebo lidi do jeho „úst“ a někdy mohou být poškozeny i velké lodě. Potápění ve vířivce může být neuvěřitelně nebezpečné, protože pohyb může lidi dezorientovat a nechat je bez vzduchu.
Například podle Stuarta Foulstonea, který měl tu smůlu, že se nechal chytit ve víru, jeho prvním instinktem bylo pokusit se z „víru“ vyplavat, ale to se ukázalo jako docela bolestivé. V té době měl na helmě připevněnou GoPro kameru, takže Foulston si mohl po incidentu prohlédnout záběry z incidentu.
Celkem byl pod vodou asi 3,5 minuty, v důsledku čehož byl zavlečen téměř až k samotnému korytu řeky, kde tah víru zeslábl, a proto se muži podařilo z pasti dostat. Foulstona si naštěstí všimli kolemjdoucí lidé na kajakech, kteří ho vytáhli z vody.
Výzkumníci poznamenávají, že hloubka, do které může být člověk nasáván do vířivky, závisí na několika faktorech, včetně:
- velikost vířivky;
- jeho moc.
Bohužel ne každý, kdo měl tu smůlu, že se ocitl ve vířivce, se z ní dokázal dostat. V takových případech mají těla tendenci se utopit, pokud osoba neměla na sobě záchrannou vestu. V lidském těle se totiž vzduch drží nad vodou, ale později tělo vlivem rozkladu vyplave na hladinu rezervoáru, čímž se do tkání dostane více plynů.
Jak se tvoří vířivky
Je známo, že víry se mohou tvořit několika způsoby, ale ve většině případů k nim dochází, když se protilehlé proudy srazí a víří kolem sebe. Něco podobného se také může stát, když jeden proud narazí na překážku.
Vědci poznamenávají, že existuje další metoda, která je méně běžná. Příčinou víru může být i náhlý vznik krasových propadů vzniklých sesouvajícími se jeskyněmi. Kolaps způsobí, že voda zaplaví dutou konstrukci a vytvoří vířivku podobnou, jako když splachujeme vanu.
Různé způsoby, jak se víry tvoří, znamenají, že se někdy mohou objevit náhle a bez varování. Ať tak či onak, bez ohledu na to, jak se vířivka tvoří, jediný způsob, jak zůstat v bezpečí, je držet se od ní dál.
