Na základě svých modelů tým odhaduje, že 15 až 50 metrů současné výšky Qomolungmy by mohlo být výsledkem „pirátství“ v odvodňovacích systémech řeky Arun.
Everest roste dodnes / foto REUTERS
Vědci se domnívají, že přišli na to, proč se Mount Everest, známý jako Qomolungma v Tibetu a Sagarmatha v Nepálu, tak výrazně odlišuje od zbytku Himálaje.
Nové modely naznačují, že zde působí přehlížená „pirátská“ síla, která by mohla zabrat až 50 metrů nejvyššího vrcholu světa. Ale ne ten, který okrádá lodě na širém moři. Ten, který přebírá řeky, píše ScienceAlert.
Je zřejmé, že rekordní výška Everestu 8 849 metrů by nebyla možná bez srážky tektonických desek, ale díky homogenitě geologie podél zlomu by měly být všechny vrcholy víceméně stejně vysoké.
Rozdíl mezi většinou himálajských vrcholů nepřesahuje 100 metrů. Jeden z nich, tyčící se až 250 metrů nad některým ze svých sousedů, zjevně skrývá tajemství.
Navíc Everest dodnes stoupá rychlostí několika milimetrů za rok podle údajů GPS, rychleji než rychlost růstu očekávaná deskovou tektonikou.
Ve hře musí být jiná síla a vědci z University of Geological Sciences of China a University College London si myslí, že ji našli. Studie byla publikována v Nature Geoscience.
Jejich modely naznačují, že nejvyšší vrchol světa vyzdvihlo nad své sousedy geologické pirátství, ke kterému dochází, když je jedna řeka „zajata“ svým sousedem. To mění tok sedimentů a přetváří řeky a jejich přítoky do nových vzorů.
Dnes je řeka Arun hlavním přítokem, který protíná hlubokou úzkou soutěsku jádrem Himálaje a klesá o 7 kilometrů na vzdálenost 35 kilometrů.
Když se však tato řeka před mnoha lety zformovala, nepotřebovala sesuvy půdy ani ledovce, aby si prorazila tak hlubokou cestu severními svahy Qomolungmy. Obrovský objem proudící vody jí dodal veškerou potřebnou energii.
Zhruba před 89 000 lety, jak ukazují modely, přítok Arun začal čerpat více vody ze své domovské řeky Kosi a náhlý nárůst výkonu mohl snadno způsobit zářez do rokle.
Odstranění velkých kusů horniny by mohlo způsobit odskočení zemské kůry, která „pluje“ na plášti, a tím způsobit „zdvihnutí povrchu neposekaných částí okolního terénu, včetně horských vrcholů,“ píše mezinárodní tým pod vedením Xu Han z Čínské univerzity.
Na základě svých modelů tým odhaduje, že 15 až 50 metrů současné výšky Qomolungmy by mohlo být výsledkem „pirátství“ v odvodňovacích systémech řeky.
Ve srovnání s Arunem měly ostatní řeky protékající Himalájemi konstantnější historii toku, což znamená, že eroze na úpatí hor je přibližně stejná jako eroze na vrcholcích. To znamená, že celková hmotnost kůry na vrchu pláště zůstává relativně stabilní.
Když však řeka Arun před všemi těmi tisíciletími začala nabírat více vody, tato vyvážená rychlost eroze byla narušena. Jak řeky odnášely další horninu, způsobilo to na určitých místech zvednutí zemské kůry.
Vzhledem k elastické tloušťce kůry od 10 do 30 km vědci vypočítali, že tento jev povede ke zvýšení rychlosti stoupání povrchu Qomolungma na 0,53 mm za rok.
Výsledky naznačují, že nejvyšší vrchol na Zemi dnes může stále stoupat kvůli vytvoření říční rokle – před 89 000 lety.
Zprávy z Everestu
Výzkumy ukazují, že laviny v Himalájích způsobují rostoucí počet úmrtí a ohrožují bezpečnost horolezců. Odborníci varují, že vysokohorské lezení představuje lavinové riziko, ale globální oteplování zvyšuje nebezpečí během himálajské lezecké sezóny.
Podle nedávné analýzy zemřelo za posledních pět desetiletí v lavinách při zdolávání vrcholů nad 4500 metrů v Himalájích nejméně 564 lidí.
Když se data zredukují na 14 vrcholů nad 8 000 metrů a několik dalších nad 6 000 metrů v Himalájích, došlo mezi lety 1895 a 2022 k nejméně 1 400 úmrtím při horolezectví, z nichž 33 % bylo způsobeno lavinami.