Site icon Wellness Way Česká republika

Vědci našli exoplanetu, která obíhá kolem jediné hvězdy nejblíže Slunci

Šest světelných let od Země byla nalezena nová exoplaneta.

Planeta Barnard b je dvacetkrát blíže své hvězdě než Merkur našemu Slunci / foto ESO / M Kornmesser/PA

Pomocí dalekohledu ESO’s Very Large Telescope byli astronomové schopni vidět exoplanetu, která se nachází mimo Sluneční soustavu a obíhá kolem Barnardovy hvězdy.

Planeta dostala jméno Barnard b, váží asi polovinu hmotnosti Venuše a rok tam trvá o něco více než tři pozemské dny, píše The Independent.

Existují tři další kandidáti na exoplanety, které by mohly být na různých drahách kolem Barnardovy hvězdy, která je šest světelných let od Země a je nám nejbližší jedinou hvězdou. Výsledky publikované v časopise Astronomy and Astrophysics pocházejí z pozorování provedených za posledních pět let pomocí dalekohledu umístěného v Chile.

Stojí za zmínku, že dosud nebyla potvrzena existence planet, které obíhají kolem Barnardovy hvězdy.

„I když to trvalo dlouho, byli jsme vždy přesvědčeni, že se nám podaří něco najít,“ řekl Jonay Gonzalez Hernandez, vědec z Ústavu astrofyziky Kanárských ostrovů a hlavní autor článku.

Vědci hledali signály z možných exoplanet v obyvatelném nebo mírném pásmu Barnardovy hvězdy (místa, kde může být na povrchu kapalná voda).

Planeta Barnard b je dvacetkrát blíže své hvězdě než Merkur našemu Slunci. Její povrchová teplota je asi 125 a doba úplného otočení kolem hvězdy je více než 3 pozemské dny.

„Barnard b je jednou ze známých exoplanet s nejnižší hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta je však příliš blízko své hvězdy, blíže než obyvatelná zóna,“ řekl Gonzalez Hernandez. dodal:

„I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je příliš horká na to, aby udržela kapalnou vodu na povrchu.“

Novinky o průzkumu vesmíru

Podle nové analýzy mineralogických map lze vodu a hydroxyl – další molekulu tvořenou vodíkem a kyslíkem – nalézt na několika místech napříč měsíčními zeměpisnými šířkami a topografií, dokonce i tam, kde Slunce svítí nejvíce.

Tento objev by nám mohl pomoci porozumět geologické historii Měsíce a současným procesům a také informovat o budoucích misích s posádkou na družici Země.

Exit mobile version